Úvod

Knihy, které nezestárnou

Přemýšleli jste někdy, které knihy jsou natolik oblíbené, že patrně nikdy nezmizí? Byly by to romány pro ženy? Literatura, která si nezakládá tolik na kvalitě, jako spíše apeluje na romanticky vyprahlé ženy, které v ní hledají útěchu a kousek té romantiky v životě? Dost možná dokud budou existova ženy, které si budou tyto knihy kupovat a číst. Byla by to military literatura, která vychvaluje válečné strategie a technologie, které posloužili k masakrům tisíců lidí? Dost možná, dokud budou existovat muži, kteří si tyto knihy budou kupovat a číst. Téměř jistě to ale budou učebnice pro sš nikoli tak ani pro jejich kvalitativní hodnotu, jako spíše pro jejich potřebnost. Knihy s tématikou dějiny umění se možná zachovají, i když se vědomosti a znalosti pozvolna přesouvají na internet. Každopádně časem možná udolá světová literatura literaturu českou, která nebude stačit přívalu zahraničních autorů.

Úvod

Literární témata jsou velice rozmanitá, avšak po roce 1945 se hlavním tématem literatury stala druhá světová válka se všemi svými důsledky. Převážná část autorů poválečné literatury se války přímo účastnili a to buď jako vojáci, nebo byli nuceni již před válkou odejít do exilu. Druhá světová válka byla v té době oblíbeným tématem. Autoři se snažili válku popsat z pohledu obyčejných lidí a vojáků. Někteří z nich psali o problematice druhé světové války a také rozvíjeli stará protiválečná témata. Mezi nová témata, která s válkou úzce souvisí, patřilo téma koncentračních táborů a také svržení atomové bomby. Tyto nová témata se dočkala různých zpracování, jako například románových. Autoři o těchto tématech psali často až do konce 20. století.

Koncentrační tábory

Koncentrační tábory byly druhým velkým tématem evropské, ale také světové literatury. Většinou tato témata ale psali lidé, kteří koncentračními tábory neprošli. Čerpali jen z toho, co se o nich dozvěděli, nebo z toho, co sami věděli. Asi nejznámějším a také nejotřesnějším dílem na téma koncentračních táborů je Deník Anny Frank. Anna začala deník psát 12. června 1942 a psala jej až do srpna 1944, kdy byla zatčena a převezena do koncentračního tábora. Počátkem roku 1945 zemřela, ale její deník byl ve zkrácené podobně vydán jejím otcem v roce 1947. Kompletní dílo vyšlo až v roce 1986. V deníku vypráví o tom, jak byla nucena se skrývat před židovskými transporty. Po uveřejnění vzbudil Deník Anny Frank velké ohlasy. Dalším dílem, který se tomuto tématu věnuje, je Schindlerův seznam z roku 1982 od Thomase Keneallyho. Jedná se o historický román, který popisuje skutečnou osobu Oskara Schindlera. Ten byl členem NSDAP a využíval levnou pracovní sílu k tomu, aby se obohacoval. Zároveň ale zachránil přibližně 1200 židů.

Literatura ve světě

Druhá světová válka v literatuře se nejvíce projevila v Německu. Vznikla zde silná potřeba morální obrody. Mnoho lidí zde mělo pocit viny, na nějž reagovala Skupina 47. Ta vznikla v roce 1947 a pokoušela se o morální obrodu Německa. Zakladatelem této skupiny byl Hans Werner Richter. Snažil se navázat na humanisty, kteří byli nuceni odejít z Německa, jako byl například Thomas Mann. Skupině 47 se podařilo dostat německou literaturu zpět na své místo a odpoutat ji od provázanosti s NSDAP. Touto skupinou 47 prošla celá řada generačně, ale i názorově rozdílných spisovatelů. Mezi nejvýznamnější představitele se řadili: Hans Werner Richter, Peter Weiss, Erich Maria Remarque a Hugo Hartung.

Japonská literatura

Japonci se k celé válce v literatuře stavili zcela odlišně než Němci. Jejich literatura se soustředila především na svržení atomové bomby na Hirošimu. To jim pomohlo vyrovnat se s druhou světovou válkou. O atomových bombách mohli Japonci publikovat až po roce 1951, kdy byla podepsána mírová smlouva s USA. Po tomto roce se velké množství spisovatelů začalo tématu atomových bomb věnovat důkladněji. Ovšem většina z nich ve svých dílech Američany za svržení bomby odsoudila, aniž by se pokusila také o pohled z jejich strany. Pro tuto literaturu vzniklo v Japonsku označení literatura jednoho okamžiku, nebo literatura atomové bomby. Tato označení převzal později celý svět.

Anglická literatura

Anglická literatura v pojetí válečné literatury je odlišná od ostatních evropských kultur a to hlavně proto, že zde nebyla potřeba morální obrody a také proto, že Británii čekaly problémy s rozpadem koloniálního panství. To pro ně znamenalo nejdůležitější problém, který ovlivnil i literaturu. V dílech o druhé světové válce se často psalo o morálce, než o samotné válce. V anglické literatuře vzniklo mnoho parodií na válečná díla. Nejznámějším dílem se stala kniha Jak jsem vyhrál válku od Patricka Ryana.

Fašismus

- otevřená, militaristická, teroristická diktatura nejšovinističtějších živlů.
- zásady fašismu poprvé systematicky vyložil v roce 1922 Benitto Mussolini v Itálii. V Roce 1923 Adolf Hitler v Německu. Španělsko roku 1936 generál Franco.
- reakce evropské veřejnosti na ohrožení fašismem .
- evropské velmoci využívali politiku „appeasementu“ (politika ústupků)
- u nás od roku 1936 narůstalo napětí, doba nervózní a pesimistická. Byl vydán zákon na ochranu republiky a zákon o ochraně státu, k tomu zřízena Nejvyšší rada obrany státu. Byla zesílena zbrojní výroba a výstavba pohraničních opevnění.
- 19. květen 1938 německé vojenské síly stahovány k našemu území. Vzápětí 28. května částečná mobilizace. Do září 38 probíhaly různé provokace a diskuze států. 23. září 1938 Všeobecná mobilizace, což vyvolalo protireakci => Mnichov „O nás bez nás“ => přišli jsme o pohraniční území.
- 15. 3. 1939 – dokončení okupace Čech a nastolení protektorátu